Můj příběh
O mně
Bydlím v domečku v zahradě u lesa. S manželem máme tři děti. Mít domek a u něho zahradu byl můj sen. Mám zahradu pro radost, kde ráda trávím svůj volný čas sama, s rodinou nebo našimi přáteli.
Postupně jsem vytvořila místo, které mi přináší potěšení z relaxace, kde si mohu dopřát příjemné chvíle odpočinku. Po práci jen tak sedět u kávičky a kochat se co zrovna kvete, pozorovat co vše zahrada přiláká za hmyzáčky, motýly a ptáky.
Mohu zažívat ten pocit pohody po návratu z práce domů sednout si tu a cítit ten klid, jako když si užíváte zaslouženou dovolenou.
V naší zahradě je plno života v létě i v zimě kdy mohu pozorovat ptačí osazenstvo a mou vášní se stalo pozorování ptáků, poznávání jejich druhů a chování. Dnes se mohu projít zahradou a uzobávat co kde vyrostlo dobrého. Když se mi chce, zabořím ruce do hlíny a užívám si „rýpání se“ a u fyzické práce si odpočnu zas po té psychické. Práce a pobyt na zahradě mi přináší radost a potěšení.
Jak můj příběh začal?
Ještě před dvanácti lety bylo toto pro mě nepředstavitelné. Jsem holka z vesnice, která se přestěhovala do města a zůstala najednou žít v paneláku a které se stýskalo po kontaktu s přírodou. Tenkrát jedinou mou vymožeností byl malý pozemek v zahrádkářské kolonii, kam jsem mohla utéct s dětmi, když jsem byla na mateřské dovolené. Tam jsem se učila a realizovala své první samostatné pokusy s užitkovou i okrasnou zahradou. Brzy nato své pozemky obdobně začali upravovat i sousedé v kolonii – už jim nestačila jen ta užitková část, ale chtěli vytvořit i okrasnou, kde by se dobře cítili a příjemně se jim tam odpočívalo.
Ne, neuměla jsem to hned a nabírání zkušeností opravdu nějaký ten čas trvalo. Byla jsem však nadšená a radovala jsem se z prvních úspěchů. Těšilo mě to a bavil mě proces a vývoj tvoření zahrady. Osahávala jsem si, co jak na zahradě funguje, jak i v jílovité půdě zasadit rostlinky tak, aby prospívaly a dobře rostly.
Tvorba zahrady mých snů
Své zkušenosti jsem pak mohla zúročit a pilovat, když jsme koupili domeček a já si u něho mohla stvořit zahradu svých snů.
Před jedenácti lety jsem po koupi domečku přemýšlela, jakou zahradu bych chtěla, jak by ten můj ideál a sen měl vypadat. Toužila jsem po obytné terase, která vlastně bude v létě tvořit venkovní obývák… terase, která bude plynule přecházet do zahrady.
Věděla jsem, že chci sice okrasnou část, ale zároveň jsem si chtěla i vypěstovat něco na zub. Mít na zahradě ovocné keře, stromy a třeba i zeleninovou a bylinkovou zahrádku.
Proto jsem začala ještě více studovat, jak správně založit a navrhnout zahradu. Hledala jsem v knihách, časopisech na internetu, pátrala po informacích a zkušenostech těch, kteří tímto procesem prošli. Pídila jsem se co doroste jaké velikosti a jakou péči potřebuje… Občas jsem musela něco přesadit nebo ze zahrady úplně odstranit.
Uvažovali jsme s manželem, jak to provést, aby následná péče o zahradu byla jednodušší, a tak jsme před vlastní tvorbou zahrady zrealizovali vodní zásuvkový systém na rozvod užitkové vody z podzemní nádrže.
Jsem moc ráda, že tento systém na zahradě máme, již několikrát jsme ho dle potřeby i rozšířili a díky tomu v maximální míře využijeme dešťovou vodu, která je pro zahradu nejlepší.
Přišli jsme i na to, jak se moct radovat i v zimě z pohledu na ptáky u krmítek, přesto, že se na zahradě pohybují dva naši kocouři. Často si k nám někdo chodí pro nápady, radu i pro odnože. Dělá mi radost, pokud někoho mohu inspirovat.
Na našem pozemku najdete skalky, kde jsou traviny, dřeviny a čarovějníky a díky půdokryvným skalničkám, které prorostly pak nepotřebují tolik údržby a nezarůstají pak tolik plevelem a přitom dodají místu spoustu barev, které se mění dle ročního období. I do okrasné části jsem propašovala bylinky, měsíční jahody, abychom se když procházíme nemuseli jen „kochat“. To ale neznamená, že tu není místo na ohniště nebo na plodící keře a stromy, které v létě celá rodina chodí ozobávat. Vloni dcera dávala dokonce přednost okurkám ze skleníku před jahodami nebo mini rajčátky na terase.
Už odmala mám ráda houpání se a uklidňuje mě ten pocit, když sedím na houpačce, čtu si v houpacím křesílku, nebo ležím v houpací síti. Proto je naše zahrada plná zákoutí, kde jsou rozmístěné houpací lavičky, ratanové houpací křesílko a houpací síť mezi stromy. Kdysi v zahrádkářské kolonii si nepamatovali mé jméno, ale dle tohoto charakteristického prvku na naší zahradě mi přezdívali „paní houpačka“.
Takhle můj příběh pokračuje
Jsem profesí stavařka a myslím, že abyste si vytvořili zahradu, kde se budete cítit dobře a kde rádi budete trávit svůj čas s rodinou a vašimi kamarády, kde si vypěstujete něco dobrého, zdravého, nebo můžete dělat věci, které vás baví… na to nepotřebujete nutně zahradní firmu a směle se do tvorby můžete pustit sami. Navíc tím ušetříte finance a k takto vytvořené zahradě budete mít jiný vztah. Bude takovým zrcadlem do Vaší duše.
Najděte, co s Vámi souzní a zkuste to přenést do své zahrady. Zjistěte, co s vámi rezonuje a co byste rádi, aby na Vašem pozemku bylo. Zvolíte si cíl, a ujasníte záměr, zda chcete zahradu na hraní a bezpečnou pro děti, třeba s prostorem na grilování, opékání nebo okrasnou, užitkovou… Rozmyslete si kolik času můžete do budoucna věnovat údržbě své vysněné zahrady.
Energii, kterou do své zahrady vložíte Vám mnohonásobně vrátí.
Ano chce to vědět určitá zásadní pravidla, ale těmi Vás mohu provést. Nemusíte tedy při tvorbě tápat a jít procesem pokus-omyl. Je Vám bližší to k snědku, nebo dáte přednost okrasné části?
Zahrada a její tvorba se stala mou vášní a velice ráda se s Vámi o své zkušenosti podělím.
A takhle můj příběh končí 🙂
