I zahrada může být terapií. A pro každého trochu jinak. :-))) Pro někoho odpočinkem v hezkém zákoutí, nebo třeba posezením s přáteli. Pro jiného naopak zabořením rukou do hlíny a prací na zahradě, kde si může vyčistit hlavu od běžných denních starostí, nebo náročných situací.
Někdo to má třeba tak jako já a je to proměnlivé dle času a momentální nálady. Jednou chci odpočinek a jindy raději dělám fyzickou práci na zahradě. Terapie pokaždé trochu jinak, ale vždy podle toho, co vyhovuje rozpoložení daného jedince.
Zrovna včera jsem si říkala, že vše špatné je i pro něco dobré. Platí to i při zahradničení. Odešel mi můj oblíbený motýlí keř (Komule Davidova), nejprve částečně vymrzl, ale to se vzmátořil a znovu dokonce 2 roky po sobě obrazil. Pak mu ale nejspíš zasadili ránu naši a sousedovic kocouři, kteří k němu chodili značkovat území. Mám tušení, že to je ten pravý důvod proč už loni neobrazil.
Ale, jak už jsem psala i ze špatného může vzejít dobré. Vzhledem ke zkušenostem, jsem v naší již deset let rostlé zahradě hledala nové místo, kde by snad měl můj oblíbení motýlí keř větší šanci na přežití. Proto jsem přesadila šalvěj, která mi rostla u terasy a mé oblíbené ratanové houpačky, kde ráda odpočívám jen tak, nebo třeba s knížkou či nějakým nápojem.
A světe div se …
Pozvedla jsem tím i toto zákoutí, protože teď můžu v klidu a dlouho pozorovat motýly, kteří sem přilétají.
S naší devítiletou dcerou poznáváme, kteří to jsou. Ty, které neznáme se snažíme vyhledat. Pozorování motýlů přináší opravdu velké uklidnění. Protože tam sedím a nehýbu se, tak je ani neplaším. Kochám se jimi a pozoruji, jak sosáčky nabírají nektar z květů, které jsou pro ně tolik lákavé. Neznám v zahradě jinou rostlinu, která by tolik lákala motýly. Ani mateřídouška nebo levandule nemohou konkurovat.
Takže pokud máte rádi motýly a chcete je na své zahradě také pozorovat, pořiďte si Komuli Davidovu. Má velké množství barev a jejich odstínů. Můžete si tedy vybrat, která by se vám líbila a do zahrady nejvíce hodila. Čím více stříháte odkvětlá květenství, tím víc nových květenství opět vyrazí a keř o to nádhernější. Keř dobře snáší střih, a tak ho můžete udržovat menší nebo naopak větší dle jeho umístění a prostoru.
Terapie prací za mě také funguje. Nejvíc je to znát na jaře, kdy už se nemůžu dočkat, až zase budu mít ruce umazané od hlíny a budu se smět kopáčkem zabořit do země. Po dlouhé zimě se už opravdu těším na vůni zeleně a čerstvě nakypřené půdy, na první květy…
Někde jsem četla, že terapeutické mohou být všechny možnosti a dary, které zahrada nabízí od svěží zeleně, rozkvetlých květů, bylinek, jarně rašících rostlin a cibulovin, podzimně zbarveného listí, vůně a chutě vypěstovaného ovoce a zeleniny… Zahrada nám také dává možnost pozorovat běh ročních období. To vše je pastva pro oko i pro duši. Zahrada je vítané a bezmyšlenkovité uspokojení být venku, dívat se, všímat si a dočasně odsunout jiné starosti. Je to TERAPIE.
Myšlenka terapeutické zahrady je velmi rozšířená. Je to prvek, který se využívá při léčbě nejrůznějších obtíží. Existují propracované a pečlivě navržené terapeutické zahrady připojené k nejrůznějším léčebnám, hospicům, nemocnicím. Osobně mám ráda například bylinkovou zahradu v Žirči v barokním areálu Domov sv. Josefa pro pacienty s roztroušenou sklerózou.
Zahrady mají uklidňující terapeutický účinek.
Na zahradě můžete sedět v klidu sami a meditovat. Možná raději pozvete přátele a spojíte pobyt na čerstvém vzduchu s kulinářským uměním a grilováním nebo třeba jen opékáním buřtů. Je tolik možností vyžití na zahradě od hraní her, cachtání se ve vodě, pozorování hmyzu…
Čemu byste dali přednost vy? Co je pro vás to nej?
Autorka eBooku „PRAKTICKÝ ROZVOD VODY PO ZAHRADĚ, aneb jak na vodní zásuvkový systém“.
Ukazuji lidem, že k vytvoření krásné zahrady nepotřebují zahradní firmu a dokáží si ji vytvořit a zrealizovat sami. Energie, kterou při tvorbě do své zahrady vložíte, se vám do budoucna mnohonásobně vrátí. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.